Lukavice 2015 - "Stroj času"

1. den – sobota 18. 7. 2015

    Odbila třetí hodina odpolední a táborníci se začínají sjíždět k lukavickému obecnímu úřadu. Všichni spolu scházíme k tábořišti a postupně se zabydlujeme ve svých nových domovech – stanech. Právě začíná čtvrtý ročník letního tábora  STOPA!
    Hlavní vedoucí Luboš všechny rozdělil do 4 družin  - červení, žlutí, zelení, modří a konečně jsme se mohli seznámit s letošním programem. Do tábora totiž přišel dopis od jistého profesora Lupy, ve kterém popsal, oč se bude příštích 14 dní jednat. Musíme procestovat českou historii a najít v ní profesora Karla Absolona, který se ztratil při cestování strojem času.
    Pro dnešní odpoledne a večer bylo za úkol seznamování. Zejména pro nové táborníky určitě nebylo jednoduché zapamatovat si všechna jména, tak jsme si pomohli seznamovacími hrami (nejoblíbenější byly jako minulý rok Noviny). Chod táborového dne jsme si popsali při večerním nástupu. Budíček, rozcvička, ranní hygiena, snídaně, nástup…
    Budou to perné dva týdny, ale úkol zněl jasně – najít profesora Karla Absolona! Proto si na to jdeme pořádně odpočinout. Večerkaaaaaaaa!

2. den – neděle 19. 7. 2015

    S novým dnem přicházejí nové úkoly. Přišel se nám osobně představit i profesor Lupa. Odcestovali jsme s ním i s celou naší „základnou“ do neznámé doby. Po chvíli prozkoumávání nám to všechno došlo. Dostali jsme se až do pravěku! Poznali jsme to podle jednoho pračlověka, který si na cestě rozdělával oheň. Evidentně neúspěšně. Hned jak nás zahlédl, utekl do lesa. Ani Karla Absolona jsme tu nenašli. Jediné, co nám tu nechal, byla indicie, pomocí které nás chtěl seznámit s dobou, ve které se nacházíme. Indicie nebyla jednoduchá, dokonce se skládala ze 2 složitých částí. Všechny týmy ji ale nakonec úspěšně rozluštily a poznaly tak několik vývojových stadií člověka – homo habilis, homo erectus, homo sapiens a slepou vývojovou větev homo neanderthalensis. Kdyby se nám tak pravěký člověk ještě jednou ukázal! Mohli bychom zjistit další informace o Karlu Absolonovi…

3. den – pondělí 20. 7. 2015

    Dnes jsme poznávali pravěkou kulturu. Každý si udělal pravěkou sekeru, někdo také věstonickou venuši z modelíny. Po obědě jsme se pěkně zchladili ve vodě a pak odpočívali na sluníčku. Po poledním klidu nás ale čekal další úkol. Profesor Lupa se zase ukázal na základně a přivedl s sebou vzácnou návštěvu. Přišli s ním dva neandrtálci, jednoho z nich jsme viděli už včera. Lupa se prý po chvíli pozorování naučil jejich způsob dorozumívání a pokusil se získat od nich něco, co jim rozhodně nepatřilo. Dokonce to nepatřilo ani do této doby, takže mu hned došlo, kdo za tím stojí. Pomohli jsme tedy neandrtálcům získat oheň pro jejich tlupu a oni nám na oplátku slíbili, že přinesou předmět, co u nich viděl Lupa.

4. den – úterý 21. 7. 2015

    Horký den jsme strávili klidnými deskovými hrami a zahráli si na horolezce (Himaláje jsme překračovali jen pomyslně, představovalo je hrací pole z plata od vajec). Odpoledne nás navštívili již naposledy pravěcí lidé s doprovodem profesora Lupy. Předali nám souřadnice a šifru v podobě tajenky od Absolona. Všem se ji povedlo vyluštit. Skrývalo se pod ní heslo KELTOVÉ. Bylo tedy jasné, kam nás přiložená šifra posílá. Večer se ale plánovaná cesta nepovedla, Lupa rozbil stroj času. Dostali jsme se tedy do úplného neznáma. V něm jsme dostali za úkol v tmavém lese najít součástky, potřebné k opravě stroje. Kdo znal všechny večerníčkové pohádky, měl vyhráno. 

5. den – středa 22. 7. 2015

    Středu v neznámé budoucnosti jsme zahájili pantomimou – musíme být přece schopni domluvit se i, jak se říká, „rukama nohama“. Předváděli jsme motorkáře, fotoaparát, záchod, nebo dokonce bankovního lupiče. Odpoledne se ukázalo, že nám bude stačit čeština. Přišel se na nás totiž podívat mimozemšťan, který sem také zabloudil náhodou a během chvilky se náš jazyk naučil. Nabídl nám pomoc se strojem času výměnou za to, že mu pomůžeme najít ztracený signál k jeho mateřské lodi. Úkol to pro nás byl obtížný, dlouho jsme nemohli přijít na systém vedení signálu. Nakonec se věc podařila a navzájem jsme si s mimozemšťanem pomohli a mohli jsme odcestovat zpátky do minulosti.

    Po obědě jsme se potřebovali zchladit a díky tomu vznikla velmi úspěšná zábava. Reportáž máme přímo od jedné tábornice:

„Bylo horko, proto jsme hráli vodní boj, Danča (vedoucí) to vymyslela. Měli jsme nosit v ešusu vodu, ale na hlavě!! Ze začátku jsme si ešus nemohli přidržovat, ale za chvilku to Danča povolila (protože to jinak nešlo) a byli jsme hrozně mokrýý. Z toho vznikla válka mezi holkama a klukama. Kluci vyhráli.“

                                                                                                                  autorka: Pája Bělohlávková

6. den – čtvrtek 23. 7. 2015

    Jsme v 6. století před naším letopočtem! Do doby keltů nás přišli přivítat keltští bohové Morrigan a Niamos. Zkouškou týmového ducha pro nás bylo luštění Ódinových kouzel napsaných v runách. Pouze tým zelených zvládl tento těžký úkol úplně celý, dostal při večerním nástupu samozřejmě největší ocenění v podobě bodů. Dvěma bohům to ale stále nestačilo, cestovatelé v čase od nich dostali další úkol – osídlit ostrov Fortun. Na večer jsme si připravili táborák, kam přinesl bůh Niamos další zprávu od profesora Absolona. Byla to mapa k další indicii. Úkol do dalšího dne = najít podle mapy cestu k další souřadnici…

7. den – pátek 24. 7. 2015

    Brzy ráno jsme se vydali na cestu k další souřadnici. Šlo se nám krásně, kopce se zdolávaly samy v příjemně oblačném počasí bez deště. Mapa nás dovedla do Uhřínova pod Deštnou. Setkali jsme se s archeologem, odborníkem přes středověk, aby nám řekl něco o tom, co nás čeká při návštěvě dalšího období v rámci cestování časem. Dozvěděli jsme se snad vše o tehdejších vládnoucích rodech, pak jsme si sami mohli vyzkoušet, jak bývalo těžké založit si oheň, umlít mouku na obyčejné placky, nebo třeba získat látku ze surového lnu. Již zmíněné placky jsme mohli sami ochutnat přímo ze středověké pece ve skanzenu Villa Nova. K večeru jsme znaveni dorazili do tábora. Většina táborníků dvanáctikilometrový pochod zvládla bez problémů, a tak jsme si všichni zasloužili výbornou večeři od kuchařů a následně i kratší táborák.

8. den – sobota 25. 7. 2015

    Podle pozdějších slov jedné z tábornic začal dnešek katastrofou. Vedoucí vyhlásili bobříka mlčení a žádný dětem až do oběda neodpověděl jinak než zvednutou kartičkou s nápisem ANO nebo NE. Při vysvětlování hry na Rypáčky byl zvolen jeden zástupce ze starších táborníků, který všem hru vysvětlil. Zjistil, že to není vůbec nic jednoduchého, udržet si pozornost všech ostatních. Nakonec se ale povedlo. Nikča Bečičková má pochvalu!

Po obědě nás zastihl první táborový liják. Voda tekla proudem, ale do vyprahlé země se všechna postupně vsakovala. Po dešti tedy nezbylo nic horšího než mokrá tráva, která do odpoledne opět uschla. Mohli jsme tedy s profesorem Lupou přecestovat do období Starých pověstí českých. Uvítala nás v nich kněžna Libuše, která vyprávěla o Praotci Čechovi a založení českých zemí, dále pak i o Krokovi – svém otci, a dalších dvou svých sestrách. Jedna z nich - kněžna Kazi byla výtečná bylinářka, ale nemocných v jednu chvíli měla vyléčit tolik, že potřebovala pomoc. Děti sbíraly bylinky a všechny dané nemocné vyléčili. Za odměnu se chystal táborák a před ním byli táborníci svědky jedné velké události – svatby kněžny Libuše s Přemyslem Oráčem. Dobře naladěni si všichni u táboráku zazpívali na počest novomanželů s kytarami vedoucích Luboše, Aleše a Ládi.

9. den – neděle 26. 7. 2015

    Návštěvní den nezačal jinak než kterýkoliv jiný den. Rozcvička, ranní hygiena, snídaně a poté samozřejmě dopolední program. Proběhl turnaj v přetahované. Odpoledne však bylo volněji. Do tábora postupně přicházeli rodiče, aby svým malým táborníkům přivezli nové zásoby dobrot, vyměnili výstroj a potěšili dětské dušičky. V tee-pee se zpívalo, na hřišti se hrálo a všichni byli spokojeni. K večeru rodiče odjeli. Abychom se rozptýlili, do večera jsme hráli živé pexeso a zmatenou honičku.

10. den – pondělí 27. 7. 2015

    Po odpočinkovém návštěvním dni jsme zase začali s hledáním profesora Absolona. Dopoledne si každý vyrobil svůj vlastní štít s válečným maskováním a různými motivy v barvách svých týmů. S profesorem Lupou jsme přecestovali do dalšího období české historie a po návratu na základnu jsme se setkali s jejím představitelem – Janem Žižkou z Trocnova. Ten nás poprosil o pomoc v bitvě u Lukavice. Po obědě a krátkém odpočinku jsme začali cvičit a zkoušet své dovednosti v braném závodu. Když jsme však byli řádně připraveni na souboj, začalo pršet a tak zbytek dne patřil pouze deskovým hrám.

11. den – úterý 28. 7. 2015

    Stejně jako odpoledne předešlého dne jsme strávili i většinu úterý. Některé z nás bohužel zastihla menší viróza, se kterou se nakonec všichni rychle vypořádali. Dopoledne se hrály deskové hry a po obědě, když se trochu vyjasnilo, jsme si zkusili roli figurek ve známé hře Člověče, nezlob se – hráli jsme ji totiž naživo. Poté ještě Eskymácký baseball s létajícím talířem a nakonec i oblíbenou zmatenou honičku. Odpoledne nám pak kuchaři udělali k svačině pudink s lentilkami.

12. den – středa 29. 7. 2015

    Ráno jsme se pořádně rozcvičili a nasnídali, potom nás čekala plánovaná bitva u Lukavice, abychom pomohli Janu Žižkovi. Každý měl svůj štít v barvě týmu a měč zastoupily hadráky. Po bitvě Jan Žižka předal udatným bojovníkům za jejich pomoc další vzkaz od Karla Absolona. Další naše cesta vedla do doby Karla IV. Sám velký panovník se za námi přišel podívat a zadal nám důležitý úkol – postavit model mostu. Ten nejlepší model pak nechá postavit v samotné Praze. Co je ale potřeba ke správné stavbě modelu pro Karlův most, aby byl správně pevný? Vejce! Ty si táborníci museli vybojovat ve hře Vajíčka a potom mohlo každé družstvo konečně začít stavět. Karel IV. se dlouho rozhodoval, které družstvo ohodnotí nejlépe. Všechny modely se totiž moc povedly.

13. den – čtvrtek 30. 7. 2015

    Čeká nás poslední den naší čtrnáctidenní mise. Ta bude probíhat v období baroka mimo naši základnu. Přesunujeme se totiž autobusem do Potštejna.
    Na potštejnském zámku jsme úspěšně našli hraběnčin obraz a pak jsme navštívili dokonce i strašidelné sklepení. Žádné stopy po Karlu Absolonovi jsme zde ale stále nenašli, takže naše pouť pokračovala dál – do kopce po křížové cestě k potštejnskému hradu. Odtud pak ještě přes osadu Vochtánka k autobusu, který nás odvezl zpět k táboru. Už jsme mysleli, že veškeré naše snažení bude zbytečné a že profesora Absolona nenajdeme. Ale kousek před základnou se před námi objevil zvláštní člověk. Hledal profesora Lupu, a tak nám hned došlo o koho se jedná. Dovedli jsme Karla Absolona ke stroji času a společně s oběma profesory jsme odcestovali do současnosti – 30.7.2015. Následovalo slavnostní zničení stroje času, aby už nikdo nemohl cestovat a dostat se tak do velkých problémů. 
    Pak jsme šli všichni oslavit úspěch na slavnostní večeři, kterou nám připravili naši úžasní kuchaři na základně. A tím se neskončilo! Nesměl také chybět poslední nástup, táborák a vyhlašování úspěchů jednotlivých týmů. Na první místo se s nejlepším výsledkem ze všech her a zkoušek vyšplhali zelení Bulmeni, hned za nimi modří Ilumináti, kteří o jeden bod předčili družstvo červených Rebelů. Na čtvrtém místě skončili neméně šikovní žlutí Účastníci zájezdu. Všichni byli řádně odměněni i za pilné plnění služebních oddílů po celou dobu tábora.
    Po náročných 14 dnech nakonec někteří vyčerpaní cestovatelé postupně odcházeli do svých spacáků ještě před večerkou, nechat si zdát něco hezkého při poslední noci pod stanem v údolí řeky Kněžny.

Děkujeme všem táborníkům za další krásné zážitky a za rok na viděnou!

Vaši Stopáci